Zvrácené myšlenky

 "Elle jdi vyvenčit psy, a jakmile se vrátíš tak ukliď sobě i bratrovi v pokoji!"křikla na mě máma hrubě. Potom se otočila k mému dvojčeti.

"Pojď Alle dáme si něco k snídani."řekla laskavě a políbila ho na tvář.

"Jo jasně. Já uklidím Allovi v pokoji a on se bude rozčilovat, že neví kde co má."odsekl jsem vztekle. Máma na mě něco zařvala, ale já ji ignoroval a vyšel ven s našimi dvěma ohaři. Oni jsou moje jediné potěšení. Takhle je to už od narození. Můj bratr je ten nejlepší na světě a já jsem jenom přítěž. Jsme dvojčata. Měli bychom být rovnocenní, ale tohle slovo naše rodiče nejspíš neznají. Domů jsem došel asi po třech hodinách a beze slova vyšel do bratrova pokoje. Seděl u počítače a jeho věci se válely všude možně jen ne tam, kde by měly být. Povzdechl jsem si a pustil se do úklidu. Když už jsem měl asi z poloviny uklizeno uvědomil jsem si že mě bratr pozoruje.

"Máš nějaký problém?"zavrčel jsem vztekle. Vůbec jsem nebyl nadšený z toho, že jsem s bratrem v pokoji sám. Má poněkud úchylnější choutky.

"S tebou? Nikdy."usmál se. Počkal, než douklízím. Když jsem uklízel jeho poslední trička do skříně, přešel ke dveřím a zamknul. Moc dobře jsem tušil, co bude následovat, ale nehodlal jsem se mu jen tak odevzdat. Napřímil jsem se a došel ke dveřím k němu. Už jsem šahal po klíči, abych znovu odemknul, když mě chytl za ruku a škubl směrem k posteli. Okamžitě jsem ležel na ní, ale ne na dlouho. Zvedl jsem se a chtěl odejít, ale bratr byl nade mnou a klečel mi na rukách dřív, než jsem udělal jediný krok. Přetáhl mi tričko přes hlavu a svázal jím ruce. Z šuplíku u nočního stolku vytáhl provaz a přivázal mi ruce k posteli.

"Alle přestaň."řekl jsem s bolestným tónem hlasu, který jsem se snažil potlačit.

"Nechci."špitl mi do ucha a přisál se mi na rty. Bez rozmyslu jsem ho hryzl. Když jsem pak viděl, co jsem mu udělal skoro jsem začal litovat. Ne jeho, ale toho jak to dopadne, až to uvidí rodiče a All jim oznámí, že za to můžu já.

"Ty si nedáš říct."ušklíbl se a olízl si krev. Potom ni do pusy narval roubík.

"Takhle je to správně."řekl a začal si hrát s mými bradavkami, dokud neztvrdly. I přes mé snažení se ovládnou, se mi to nepovedlo. Celý jsem zrudl a můj penis se vzpřímil. All se tomu zasmál a olízl ho po celé jeho délce. All nebyl nikdy zvlášť trpělivý. Nejdřív mě udělal a potom do mě bez přípravy vstoupil. Teď už jsem na to zvyklí, ale dřív to bylo málem neúnosné. I přes to, to ale bolelo. Udělal se do mě asi třikrát, než mě pustil. Ještě jsem ho zvládl nakopnout, když netuším, jak se mi to povedlo, protože mě nehorázně bolel zadek. All to nijak neokomentoval a ještě měl tu drzost, že šel se mnou a otevřel mi dveře mého pokoje jako bych byl nevím co. V pokoji už byli usídlení naši psy. Můj pokoj byl na rozdíl od Allův malý a žádné vymoženosti byste zde nenašli. Divím se, že si nemusím zapalovat svíčky, abych viděl. Byl jsem zatraceně unavený a všechno mě bolelo, ale i tak jsem uklidil a až potom se svalil na postel. Usnul jsem okamžitě. Vzbudil mě až tátův křik. Sešel jsem dolů a uviděl ho, jak si prohlíží bratrův ret. K mému překvapení na mě nezačal hulákat.

"Co se ti stalo proboha?"děsila se máma. Už chápu, proč na mě neřval. Ještě se to nedozvěděl.

"Byl to o.."začal, ale potom se zarazil. "Nic to není. Jenom jsem spadl a kousnul se."řekl s divně škodolibým výrazem v očích. Určitě za to, že mě nepráskl, bude něco chtít. A co jiného by můj milovaný starší bratr mohl chtít, než sex kde se mu bez odporu vydám. S povzdechem jsem se vydal zpět nahoru a zamířil přímo do jeho pokoje. Přišel jen chvíli po mně.

"Jsi chytrý."řekl spokojeně.

"Nechceš si pohnout, ať to mám za sebou? Musím se ještě připravit na zítřek do školy."řekl jsem nepřátelsky.

"Nebuď tak netrpělivý bratříčku. Všechno bude."usmál se. Vím určitě, že má něco v plánu. A taky že ano. Přešel ke svému nočnímu stolku a vytáhl z něj kus hebké látky, kterou mi zavázal oči. Tohle není dobrý. Nic nevidím a All má tu blbou schopnost pohybovat se potichu jako myš. Znepokojeně jsem seděl a čekal, co bude. All se na mě chvíli zřejmě jen díval, ale jak už sem říkal, není zrovna trpělivý. Uslyšel jsem zamykání a potom jsem už ležel na posteli a All ze mě sundával oblečení. Netrvalo to moc dlouho a byl jsem úplně nahý. Přejížděl prsty po mých bradavkách a jazykem si hrál s mým penisem. Někdy si říkám, že on toho snad nikdy nebude mít dost. Dneska se přece udělal už třikrát a to asi před hodinou. Copak se nedá uspokojit díl než na dvě hodiny? Vyjekl jsem, protože do mě vstoupil. Vážně je netrpělivý. Kurva bolí to. Ještě to ani nepřestalo bolet s toho předtím a teď ho do mě opravdu narval. Copak ho to taky nebolí?

"Copak? To si nečekal co? Přijít o zrak je opravdu strašné."smál se.

"Hahaha moc vtipné."řekl jsem ironicky, i když to znělo dost přiškrceně, jak jsem se snažil, aby nepoznal, jak moc mě to bolí. Sadista jeden úchylnej. Pohnul se ve mně a to už jsem nevydržel. Vykřikl jsem. All mi dal před pusu ruku, abych se utišil. Vím, že tohle mě přijde draho, ale i tak to udělám. Zahryzl jsem se mu spokojeně do ruky a nepouštěl. Cítil jsem jeho krev, jak mi stéká po ústech a po asi třech minutách ho pustil. All věděl, že nemá cenu s tou rukou cloumat, protože by ho to bolelo ještě víc. Prudce do mě přirazil. Zabořil jsem hlavu do polštářů a nechal na něj kanout slzy. Opravdu mě dohnal úplně na okraj mého sebeovládání. Nevím, jak dlouho to trvalo, než mě konečně nechal, ale vím rozhodně, že míň jak čtyři hodiny to nebylo.

"Za tu ruku si to ještě odskáčeš."zavrčel a podíval se na mě. Sundal mi pásku z očí. Teprve teď si všiml, že jsem brečel. Díval se na mě s divným výrazem. Kdybych věděl, že to není možný tak bych řekl, že se mu v očích zračí soucit. Vzal mě do náruče a odnesl ke mně do pokoje. Když odcházel, dal bych všechno za to, že jsem uslyšel slaboučké "Promiň". Nejspíš je to tou únavou. Usnul jsem a vzbudil se až půlnoci. Donutil jsem se vstát a připravit se do školy. Měli jsme psát test z japonštiny, ale učit se na něho už opravdu nezvládnu. Padl jsem zpět na postel a chvíli přemýšlel. Ani mě nevzbudili na oběd. A nevyvenčil jsem psy. No to je jedno. Jako bych na takové zacházení nebyl zvyklí.

"Elle vstávej, musíme do školy."vzbudil mě bratr. To je dost divný. Dívá se na mě se soucitem, odnáší mě do mého pokoje, říká mi promiň, a teď mě ještě probouzí, že musíme do školy? Nepraštil se o něco náhodou? Vylezl jsem, oblékl si uniformu a došel do jídelny. Vzal jsem si oběd a vyšel z baráku.

"Elle ty nebudeš jíst?"ozval se Allův hlas, což mě dost vyvedlo z míry. Je nějak moc milí.

"Ne!"zavolal jsem v odpověď a zabouchl domovní dveře. Šel jsem pomalým krokem. Byl jsem nehorázně unavený a vůbec jsem si nevšiml bandy nějakých pobudů, který stáli v postraní uličce.

"Hej není to ten bohatej fracek?"zaslechl jsem a až tehdy si jich všiml. To je skvělý. Nemám energii se jim bránit. Jeden z nich mě chytl za ruku a odtáhl hlouběji do uličky.

"Tak co máš nějaký prachy skrčku?"řekl výhružně.

"Ne."odpověděl jsem popravdě.

"A to ti jako máme věřit? Jsi potomek jedné z nejbohatších rodin v Japonsku."zavrčel jiný chlap. Mlčel jsem. Opravdu se s nimi nehodlám vybavovat. Třetí z chlapů si vzal mou tašku a začal se v ní přehrabovat, zatímco ti druzí dva prohledávali mou uniformu. Matně jsem zahlédl, jak kolem uličky prošel All s partou kluků. I kdybych zavolal o pomoc, nepomohl by mi, takže nemá cenu se namáhat.

"No dobrá. Když nemáš peníze tak si s tebou aspoň užijeme. Díra jako díra ne?"řekl největší z chlapů a hodil mě za kontejner. Strhl ze mě kalhoty a surově do mě vstoupil. Kousnul jsem se do rtu, abych nevydal ani hlásku.

"Hodnej."řekl druhej chlap. Přistoupil ke mně ze zadu a nadzvedl mě. Také do mě vstoupil. Tohle bylo už opravdu moc. Jednoho bych zvládl, ale mít v sobě dva je už příliš. Chtěl jsem vykřiknout, ale sotva jsem otevřel pusu měl jsem v ní ptáka toho posledního. Tohle není dobrý, vážně ne. Nevím, jak dlouho jim trvalo, než se do mě udělali, ale jakmile se to stalo jeden z nich vystoupil a zaujal místo toho kterej měl svůj penis v mých ústech. Ten zase naopak vstoupil. Takhle se všichni prostřídali. Už jsem začínal panikařit, ale nedával jsem to na sobě znát. Tyhle typy chlapů mají rádi, když jejich obětí panikaří. Alle prosím pomoz mi.

"Alle!!!"vykřikl jsem ve chvíli kdy se opět chtěli prostřídat. All se opravdu objevil. Stál přímo přede mnou a v očích mu žhnula nenávist. I tři mě nechali na pokoji a postavili se čelem k mému bratrovi.

"Takže dvojčata co?"odfrkl si jeden z nich. Už jsem skoro nic nevnímal. Jen čas od času jsem zahlédl bitku, kterou můj bratr začal. Potom jsem vnímal už jenom to, jak mě obléká do jeho saka, jemně bere do náruče a odnáší pryč. Probudil jsem se v jeho pokoji na jeho posteli a viděl ho, jak mě znepokojeně pozoruje. Byl jsem i vykoupaná a v pyžamu.

"Blbe! Proč jsi nevolal o pomoc hned!"vykřikl.

"Alle."hlesl jsem překvapeně.

"Já… Promiň. Byl jsem úplnej idiot a mrzí mě to. Jen jsem nechtěl, nechtěl jsem tě ztratit. To proto jsem dělal všechny ty hnusný věci. Chtěl jsem, abys na mě nikdy nezapomněl. Omlouvám se. Elle já tě miluju. Vím, že mi nejspíš neodpustíš a nebudeš mě mít rád. Udělal jsem ti všechno to a ještě k tomu jsme bratři."začal brečet. Tohle jsem nečekal. Položil jsem mu ruku na hlavu a rozčepýřil mu vlasy.

"Jsi můj bratr a ještě k tomu dvojče. Nejspíš jsem úplně blbej, ale já tě taky miluju. Nejspíš všechny ty úchylnosti co si mi dělal mě přiměli takhle přemýšlet. Uvědomil jsem si to, když mě ti tři znásilnili. Uvědomil jsem si, že jsi pro mě nejdůležitější."řekl jsem odhodlaně.

"Elle."řekl All.

"Šššš."utišil jsem ho a políbil. Vytřeštil na mě oči.

"Příště prosím už ne tak hrubě,"řekl jsem a lehl si zpátky do jeho měkkých polštářů.

"Dobře slibuju."usmál se. Poté mě políbil na čelo.

"Teď si odpočiň."dodal.

"Promiň, že jsem ti to neřekl dřív."zadíval jsem se do jeho kaštanových očí.

"Ne. Ty promiň, že jsem ti neřekl dřív, jak moc tě miluju."řekl s pohledem do mých pestrých modrých očí.