Jdi na obsah Jdi na menu

2 - Yoru zmizel!

26. 8. 2013

Yoru Hikari

 
Šťastně se mu zavrtám do náruče ovšem jenom tak abych nerozmačkal štěně.
 
"Bude to dobrý. Zůstaneš u mě a s tvým otcem to vyřeší policie."uklidňuje mě. Stále se třesu děsem při vzpomínce na to co mi dělal.
 
"Není to můj otec ale otčím."zavrtím hlavou. Když zvednu hlavu se Ziovi náruče vidím jak jsou všichni v šoku.
 
"A kde máš rodiče?"
 
"Táta zemřel když mi bylo osm. Máma si vzala toho chlapa, ale už to bude skoro rok co zmizela. Nikdo o ní nic neví. Nenašla se. Neví se jestli je mrtvá nebo živá jestli mě opustila ze strachu z otčíma nebo jí někdo něco udělal."vysoukám ze sebe potichu. Nevěřím že by mě opravdu opustila. Ty dva roky mě chránila před počínáním otčíma. Jednou vyhrožovala že zavolá policii pokud mě nepustí a potom...
 
"Beztak jí něco udělalo to hovado se kterým si žil."odfrkne si Riko. Jen kývnu. To je jediné vysvětlení proč by zmizela. Milovala mě stejně jako milovala tátu. Nezvládnu zadržet slzy. 
 
"Promiň. Neměl jsem se ptát."hlesne Zie a přitiskne mě k sobě. Když se uklidním položí mě zpátky na postel. Štěně položí vedle mě.
 
"Teď si odpočiň."vyzve mě a jde do kuchyně kam už se odebral zbytek party.
 
"Zie!"zavolám na něho když už je u dveří. Otočí se a vrátí k postely.
 
"Děkuji."řeknu a políbím ho.
 
"Dobrou noc."dodám když se od něj odlepím a zachumlám se i s psiskem do peřin.
 
Zie 
 
Ještě chvíli se zmateně dívám na hromádku pod peřinou než se vzpamatuji a odejdu za partou. Potichu zavřu dveře.
 
"Budeš na něho muset opatrně a pomalu. Kdybys viděl tu místnost ve sklepě. Měl tam plno dost hnusných zařízení. Vypadá to že ho mučil a znásilňoval."spustí na mě Ikuo. Třetí kluk co šel s Rikem a s Treyem do Yoruova domu.
 
"Jdem tam."zavelím. Musím vědět jak to s ním grázlem dopadlo.
 
"Zie ne. Tak akorát toho chlapa zabiješ až ho uvidíš."zadrží mě Riko.
 
"A co má být? Zasloužil by si to."zavrčím a ruku za Kterou mě Riko drží zatnu v pěst a začnu ji vykrucovat. Jak já tak všichni ostatní víme, že jsem silnější než on. 
 
"Riko pusť mě než ti něco udělám."zavrčím ještě hlasitěji. Stisk jeho ruky povolí. Rozejdu se ke dveřím, dokud mě nezarazí jeho hlas.
 
"Počkej Zie. Jdeme s tebou. Nebo alespoň já ano."vstane a dojde až ke mě.
 
"Já taky."sohlasí Trey.
 
"Proč by ne."zvedne se i Ikuo. Nakonec se k nám přidá ještě Shie. Všichni se podíváme na šestého a posledního člena party.
 
"Pohlídám našeho nového sedmého člena."usměje se a hodí hlavou k pokoji kde spí Yoru. To mě nenapadlo. Děkovně se na něj podívám a když procházíme okolo Arimi zastavím se.
 
"Ari pomož Natsukimu s hlídáním Yorua."podrbu ji mezi ušima. Štěkne, že rozumí.
 
"Ty sis z něj udělala takové své přerostlé štěně co?" Ari se na mě podívá a dá hlavu na stranu. V očích se jí zableskne smíchem a poté nasadí výraz, který naznačuje 'Vůbec netuším o čem to mluvíš.' Potichu se zasměji a pak už míříme k Yoruově domu. Všude kolem je policejní páska a její majitelé běhají kolem. Toho grázla nikde nevidím.
 
"Promiňte kde je otčím Yorua Hikariho?"zastavím nějakého chlapa v uniformě co zrovna míří z domu. Podívá se na mě a poté zmizí. Mám dost trpělivosti a vychování abych jim tam nevtrhl, ale po hodině toho mám tak akorát.
 
"Bude tady se mnou někdo mluvit!"zakřičím tak, že to nikdo nemohl přeslechnout.
 
"Vždyť ano. Přišel pro mě policista a už jsem tady."řekne muž v civilu.
 
"A to mu to trvalo celou hodinu než vás našel?"zabručím rozmrzele. Všichni se na mě nechápavě podívají.
 
"Zie od té doby co sis snažil vyřvat hlasivky uběhlo pouze pět minut."vysvětlí mi Riko. Tentokrát jsem překvapený já.
 
"Aha."hlesnu potichu.
 
"Tak co jste potřeboval?"zeptá se mě policista.
 
"Otčín Yorua. Kde je? Co se s ním stane?"vychrlím.
 
"Vy Yorua znáte?"podivý se.
 
"Samozřejmě, že ho znám. Je to můj spolužák a právě teď spí v mé postely v mém pokoji u mě doma."řeknu netrpělivě. Vždyť je to přece jasný.
 
"Ve vaší postely?"nadzvedne obočí. Kývnu a pak mi to dojde.
 
"Nic si nepředstavujte. Jenom tam spí. Nic jsem s ním nedělal. Vím i co mu jeho otčím prováděl. Nejsem prase."začnu se bránit. Koutkem oka si všimnu jak se ostatní pochechtávají. Policista na mě chvíli kouká a pak kývne, že rozumí. Oddechnu si.
 
"Vlastně bych to neměl nikomu říkat, ale vypadá to, že ve vás má Yoru důvěru. Jeho otčím utekl a zmizel. Už po něm pátráme." V tu chvíli mi z tváře vyprchala všechna barva a policistovi keci, jako že ho brzy najdou a podobně nevnímám, otočím se a rozběhnu se k mému domu. Zaslechnu Rika jak na policistu křičí, že to měl říct hned. Smykem vezmu zatáčku, málem srazím starou paní s malím psíkem, který okamžitě začne zuřivě štěkat. Proběhnu celé dvě ulice a díky sloupu o který se chytnu a vyberu tak zatáčku se dostanu do ulice kde bydlím. Během chviličky jsem u domu a vyděsí mě vyražené dveře. Vtrhnu dovnitř a pohled mi padne na kapky krve rozprsknuté na zemi.
 
"Natsuki!"zavolám. Žádná odpověď. Prudce otevřu dveře mého pokoje. Dostaví se ke mě vlna strachu, když zjistím, že tam Yoru není a uvidím stopy po zápasu. Z postele zaslechnu kňučení. Odhrnu peřinu a vezmu do náruče potlučené štěně. Nejspíš se snažil Yorua ochránit. Vzpomenu si na Natsukiho a rozběhnu se do kuchyně. Už u něj je zbytek party. Je celý od krve. Kousek od něho leží rozbitá skleněná flaška.
 
"Ten zmetek!"zakleji.
 
"Zie prosím tě uklidni se."řekne Riko. Podívám se na něho jako na vola.
 
"Uklidnit se? Ten hajzl unesl Yorua a zranil Natsukiho. Jak se mám asi tak uklidnit? Pokud je pravda to co Yoru říkal, tak ho nejspíš zabije. A kde je vlastně Ari?"začnu hulákat a uvědomím si nepřítomnost feny a štěňat.
 
"Já vím co udělal a vím i to, že se Yoruovi něco může stát, ale tím, že budeš vyšilovat a křičet na mě nic nevyřešíš. A Ari je i se štěňaty vedle. Byla s Natsukim zavřená v kuchyni."vyjede na mě. Sklopím hlavu. Má pravdu, jenomže...
"Mám o něj strach."hlesnu a sesunu se na židly.
"Věř mi, že já taky, ale tím že budeš vyšilovat mu nepomůžeš."zopakuje.
"Sakra, vždyť já vím."zavrčím rozmrzele. Kluci se na mě soucitně podívají.
"Hele ještě nikdo nezemřel tak se na mě tak nekoukejte. Jak je na tom Natsuki?"zeptám se Treye jenž ho stále ještě starostlivě prohlíží.
"Bude v poho. Rána není moc hluboká, ale bude se muset zašít."konstatuje. S úlevou kývnu.
"Sanitka už je na cestě."oznámí nám Ikuo. Děkovně na něj pohlédnu. Všichni se posadíme, jen Trey zůstává u Natsukiho a hlídá ho. Ošetřil ho jak dokázal, jeho otec je zvěrolékař takže nějaký základ má.
"Rána není hluboká, ale bude se to muset zašít."oznámí doktor, když dorazí. Hodíme pohledem po Treyovi, který jen pokrčí rameny. Byl by z něj skvělý lidský doktor, jenomže chce být veterinář jako otec. Baví ho to.
"Budu v pořádku."ujišťuje mě Natsuki, když ho strkají do sanitky. Necháme je odjet. Pak se otočím na Treye.
"Mohli bychom jít za tvým otcem? Arimi s Yoruovím štěnětem jsou domlácení. Radši bych je nechal prohlédnout." Kývne. Chvíli nám trvá než se vzpamatujeme natolik abychom se vykolíbali z baráku. Mlčky dojdeme k ordinaci Treyova otce.
"Víte... Ach to jsi ty Treyi. Ahoj kluci."otočí se na nás pan Jishiki.
"Dobrý den."
"Ahoj tati. Máš čas?"
"Ano mám. Co se stalo?"tázavě nás probodne pohledem. Přistoupím k pultu kam si pokládá zvířata a položím tam napřed Arimi. Hned se ujme ji začít prohlížet.
"Hmm... Jen nějaké podlitiny. Měla by být v pořádku jen by se neměla namáhat."
"A co štěňata? Nebude nějaký problém?"zeptám se nervózně.
"Ty máš štěňata od australského ovčáka? A mohl bych si pak jedno nebo dvě koupit?"rozzáří se mu oči.
"Ach ne."zasténá Trey.
"Samozřejmě."kývnu a dám na pult jedno ze štěňat. Treyův otec vyvalí oči a myslím, že by ho nejraději rozmačkal, ale naštěstí se ovládnul.
"Páni. Vždyť je celý černý. Většinou bývají více barevné. Nemůžu si ho nechat?"září jako slunce v nejjasnějším letním dni. Mírně se uchechtnu.
"To by asi neprošlo. Tohle štěně už se upnulo na Yorua. A Yoru si ho taky nenechá vzít." "Teda pokud se najde."dodám potichu. Ze zadu do mě někdo silou rýpne. Poposkočím kousek dopředu. Bolelo to. Hodím naštvaný pohled po Rikovi.
"Tohle nevypadá moc dobře."upoutá mě hlas pana Jishikiho, který se už vzpamatoval z toho, že nedostane tohle štěně.
"Co? Proč? Kde?"zazmatkuji. Ukáže na toho prcka na stole.
"Vypadá to na nalomená žebra. Budu si ho tu muset nechat a lépe ošetřit. Dám ti po Treyovi vědět až bude v pořádku."prohlásí. Začnu něco namítat, ale kluci mě vyvedou ven.
"Teď je důležitější Yoru. Jestli je pravda to co říkal o své matce tak rozhodně není v bezpečí."zarazí mé protesty Shie. Ještě párkrát bezhlesně otevřu a zavřu pusu jako ryba na suchu a pak kývnu.
"Měli bychom to jít oznámit policii."navrhne Ikuo. Zamračím se. Nechce se mi to říkat policii. Začne nás hlídat a já nebudu mít šanci Yorua hledat.
"Ne. Chci Yorua najít sám."prohlásím. Všichni protočí oči až na Treye, který pozoruje nějakého muže. Nevšímám si toho.
"Zie..."namítá Shie. Rázně ho přeruším.
"Žádný Zie. Víte moc dobře jak dlouho se mi líbí a jak dlouho jsem se ho snažil dostat. A teď když si mě konečně začal všímat a nevidí mě jako delikventa nedovolím abych ho znovu ztratil. Já Yorua MILUJI a najdu si ho sám!" Zaslechnu uchechtnutí. Zadívám se na toho muže jehož Trey sledoval.
"Kdo to je?"zeptám se ho.
"No to právě nevím. Nikdy jsem ho tu neviděl."zamračí se. S mírným úsměvem se vydá k nám.
"Myslím, že bych vám mohl pomoct."řekne.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Aki-chan - Oooooch

26. 8. 2013 23:01

No klásnýýý, ale víš co říkám vždycky šup a pokračuj :D